Historie hradu Valdek

Hrad Valdek postavil rod Buziců, údajně snad Oldřich Zajíc. V roce 1346 byl hrad obléhán. Dochovaly se rozsáhlé části opevnění, bergfrit a pozůstatky dvou paláců. Pod hradem se směrem k potoku se nachází kamenné moře. Začátkem 15. století jej vlastnil král Václav IV. Ten jej dal do zástavy Janu z Lestkova. Po jeho smrti se majitelé hradu střídali a hrad víceméně pustl. Počátkem 16. století král Vladislav svolil, aby Kunata Pešík z Komárova hrad vyplatil a držel v dědickém vlastnictví. Dědicové hrad nechali zcela ladem, už v roce 1623 se o něm hovoří jako o zpustlém. Valdek byl připojen k Hořovickému panství, ale zcela ponechán svému osudu. Ani hrabata z Vrbna či knížata Hanavská nejevila o polorozpadlý objekt zájem.

Zajícové z Valdeka

Oldřich Zajíc zastával úřady nejvyššího číšníka, purkrabího na Lokti a později na Pražském hradě. Zemřel v roce 1271. Z jeho tří synů hrad Valdek s příslušenstvím zdědil Zdislav z Třebuně (též Zbyslav z Třebuně), který byl zemským komorníkem a v roce 1284 se postavil na stranu proti Závišovi z Falkenštejna. Jeho nástupcem se stal Vilém Zajíc z Valdeka.

Vilém měl šest synů,z nichž hrad dostali Zbyněk, Vilém a jiný Vilém. Kromě něj po otci zdědili zástavní právo k Přimdě nebo Hostomice. Později hrad držel nejspíše patý Vilémův syn Oldřich Zajíc z Valdeka, který významně rozšířil rodový majetek o Jílové a Nový Knín (obě v zástavním držení), ale samotný hrad a jeho panství převedl na léno. Hradní zázemí tehdy tvořily vsi Podluhy, Hrachoviště, Olešná, Záluží a dvory Sedlice a Okrouhlík.

Drobná šlechta

Roku 1344 Valdek patřil bratrům Protivci a Ctiborovi z Beškovic. Ti se dostali do sporu s Děpoltem z Rýzmberka, který hrad 15. října 1346 oblehl. Jaroslav Schaller bez dalších dokladů v roce 1788 uvedl, že Děpolt hrad po třídenním obléhání dobyl a vypálil. Valdek však zůstal v majetku Protivce ještě v roce 1377, i když podle Miloslava Bělohlávka sídlili běškovičtí vladykové po roce 1355 v Neumětelích a tehdejší skutečný majitel hradu není znám. Je možné, že někdy v té době hrad připadl panovníkovi.

Jihozápadní strana paláce

Na počátku patnáctého století zastával funkci královského purkrabího na Valdeku jakýsi Hoch. Král Václav IV. Valdek roku 1415 zastavil Janovi z Lestkova. Za něj hrad během husitských válek patřil k oporám katolické strany, ovšem roku 1433 doložený majitel Jeník z Mečkova stál na straně husitské. Dalším vlastníkem z řad drobné šlechty byl Jan Štěpánovec z Vrtby, doložený jako pán hradu v roce 1437. On nebo jeho příbuzní o Valdek pravděpodobně přišli před rokem 1452.

Na přelomu patnáctého a šestnáctého století Valdek patřil Tasovi z Peruce, který jej měl v zástavě od krále Vladislava Jagellonského pro sebe, svého syna a vnuka. Tas z Peruce ještě za svého života přenechal práva k Valdeku Litvínovi z Klinštejna na Hořovicích. Po Litvínově smrti král Vladislav převedl Valdek na Kunatu Pešíka z Komárova, který hrad v roce 1509 získal z lenního do dědičného vlastnictví. Podle smlouvy z 16. října 1511 Kunatovi postoupila za 500 kop míšeňských grošů své nároky Mandaléna z Vrtby, vdova po Litvínovi. Zároveň si však ponechala Podluhy, pustou ves Lniště a les Koberov.

Kunata Pešík z Komárova byl spřízněn s rodem Zajíců z Valdeka a oženil se s Kateřinou z Vrtby. Měli spolu syny Jana, Václava, Petra a Jindřicha a dcery Kateřinu a Dorotu. Při dělení majetku Valdek dostal nejstarší Jan. K hradnímu panství patřily Přední a Zadní Víska, Hrachoviště, Cheznovice (s výjimkou tří usedlíků), pusté vsi Lhotka a Roudnička, dvůr v Bezdědicích a další vesnice na Příbramsku, které měly pokrýt podíl sestry Doroty. O Janův majetek se v roce 1574 rozdělili synové Šebestián, Kunata a Kryštof, z nichž poslední dostal Valdek. Za něj byly upraveny oba paláce, přičemž v severním byla ve vnější zdi proražena nová okna. Udržovat hrad v té době bylo nad finanční možnosti majitelů. Kryštofův syn Václav Pešík z Komárova proto Valdek opustil a přestěhoval se na nově založenou tvrz v Podluzích. Václav se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek. V konfiskačním protokolu z 26. července 1623 je Valdek uveden jako pustý.

Novodobé dějiny

Romanticky upravená brána

Od první poloviny devatenáctého století se Valdek stal oblíbeným cílem obrozenců a prvních turistů. Hrad v této době navštívili například Božena Němcová nebo Karel Hynek Mácha. Až do třicátých let dvacátého století byl hrad v majetku rodu hrabat z Hanau.

Roku 1926 v Brdech vzniklo dělostřelecké cvičiště, Valdek však byl v této době mimo uzavřený vojenský areál. V této době pak získává zříceninu do svého majetku Klub československých turistů. Ten roku 1933 nedaleko od hradu slavnostně otevřel Hotel Valdek, který svému účelu sloužil až do druhé světové války. Budova hotelu stojí ve vojenském rekreačním areálu dodnes.

V padesátých letech dvacátého století se stal hrad součástí Vojenského prostoru Brdy. V této době začal rychle chátrat a nic na tom nezměnilo ani opakované zapsání hradu jako kulturní památky v letech 1965 a 1975. Na začátku 21. století byla zrekonstruována brána, jinak však armáda hrad i nadále nechávala svému osudu.

zdroj wikipedie